Komentáře

Karel Petřík

technik

Mistr Jan a husité tenkrát a dnes

Chci připomenout muže, který zanechal svůj otisk i v českém pravopisu, který dokážu občas chybou urazit, ale především do dějin národa vtiskl nesmazatelnou stopu svým bojem za nápravu společnosti.

Překvapilo mě, že mnozí současníci ani nevědí, komu vděčí za den volna. Mistr Jan neměl postavu askety ani planoucí oči fanatika. Měl rád dobré jídlo a příjemný šat, miloval Boha a za snahu o nápravu jeho služebníků položil život. Kdo by to dnes dokázal?

Dnes, stejně jako tenkrát, je co napravovat. Tehdejší moc církve převzali ideologové dneška a stejně jako tenkrát ona baží po majetku a duši svých oveček. Jan Hus se tenkrát vzepřel a postavil se proti zneužívání moci a víry. Jeho argumenty byly tak silné, že je přijala i velká část tehdejší světské elity, která si začala uvědomovat, že jí vliv církve přerůstá přes hlavu. I to nám může něco připomenout. Husův odkaz po jeho smrti doutnal a žil svůj život, až vyšlehl po čtyřech letech plamenem vzpoury a války. Do roku 1434 nedokázal pak české kacíře nikdo porazit. Téměř generaci naši předci vzdorovali Evropě, až nakonec porazili u Lipan sami sebe. Tato doba má ale s Husem společný pouze název HUSITSTVÍ. Mistr Jan nechtěl společnost vyhladit, ale napravit.

Jsem přesvědčen, že už 30.7.1419 by zaplakal nad vyházením pražských konšelů z Novoměstské radnice na kopí vzbouřenců.

Dnes by plakat nemusel. Potomci těch jeho husitů mají dnes problém se k protestu vůbec sejít, natož někoho vyhodit z okna.

Přátelé, kdo nezná historii, nemůže se z ní poučit.

Karel Petřík